Poslední dni jsou obzvláště bohaté na mlhu, která by se dala krájet. V takových situacích se pak hodí mlhová světla. Některá auta ale mlhovky nemají a jejich řidiči pak jen litují. Musí dávat pozor na cestu a ještě s napětím očekávají, kdy se z mlhy těsně před nimi vynoří druhý vůz bez mlhových světel. Ale ani mlhovky nejsou vždy spásou…
Mlhovky: něco „extra“
Zhruba před dvaceti lety byly mlhovky v polistopadovém Československu něčím „extra“. Kdo by si nepamatoval na favority brázdící české silnice s přídavnými světly, v novějších modelech i integrovanými. Felicie již měly mlhovky z výroby. Za vším byla mimo jiné snaha vyrovnat se těm motoristům, jejichž auta byla mlhovkami vybavena standardně.
Mlhovky přitom vznikly již před půlstoletím, nejdříve se jednalo o samostatné svítilny, které byly později součástí předních nárazníků. Typická je jejich bílá barva, třeba v Alpách se lze setkat i se žlutými světly. Logicky jsou dodnes mlhovky umísťovány co nejníže, tedy co nejblíže k vozovce. Pokud tedy zrovna na autě jsou, často se jedná o doplňkovou výbavu.
Poslední dobou ale mlhovky z předních částí nových aut mizí, BMW jimi přestává vybavovat sportovní modely. Mlhovky se prostě nehodí do dynamického vzhledu předních nárazníků modelové řady M. Nejde ale jen o bavorskou automobilku, také Mercedes-Benz nebo Volvo šetří modely s mlhovkami. Na jejich místo se obvykle umísťují zdroje LED pro denní svícení.
Při zapínání použijte hlavu
Přední mlhovky nejsou nijak nezbytné, řidič je opravdu potřebuje jen málo kdy. Například při pomalé jízdě v hustém sněžení nebo dešti, kdy je v neznámém prostředí nebo náročném terénu, kdy potřebuje co nejlépe osvětlit prostor těsně před vozem. Podle odborných posudků mají mlhovky význam do vzdálenosti zhruba 10 metrů před vozem.
Mlha ale obvykle nebývá tak hustá, aby řidič viděl jen pár metrů před sebe. Potkávací či dálková světla mohou mít za určitých okolností lepší účinek než mlhová. Jen když je mlha tak hustá, že dálková světla nepomohou a naopak s nimi řidič oslňuje sám sebe, mají smysl světla mlhová. Při rychlejší jízdě za podzimních podmínek mohou mlhovky usnadňovat orientaci, řidič se díky nim bude lépe udržovat ve svém jízdním pruhu. Odborníci radí se v této situaci spoléhat radši na středovou čáru, protože u krajnice může být chodec, cyklista nebo porouchané auto a samozřejmě výrazně zpomalit.
Něco jiného jsou ale zadní mlhovky, které nejsou bílé, ale červené a jsou součástí sdružených zadních svítilen. Mají nesporný přínos k bezpečnosti silničního provozu – za mlhy zlepšují viditelnost vozu. I proto je v zákoně zakotvena povinnost zadní světla používat za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Přední mlhovky řidič používat pouze „smí“. Zadní mlhová světla jsou dokonce u aut prodávaných v Evropské unii povinná. I když pokud někdo jel delší dobu při mírném sněžení za autem s rozsvícenou mlhovkou, asi si o této povinnosti myslí své.
Ano, je to tak. Mlhová světla mohou být i nebezpečná, protože oslňují řidiče. V mlze, vánici, nebo při jakkoliv jinak snížené viditelnosti je dobré vidět protijedoucí auto či vůz před sebou dostatečně dopředu, ale jakmile mlha zmizí, je nutné mlhovky vypnout. Na to však mnoho řidičů zapomíná a pak výrazným světlem ohrožují ostatní řidiče i sebe. Proto než příště zapněte mlhovky, přemýšlejte o jejich nezbytnosti a jakmile mlha zmizí, mlhová světla vypněte.