Jsou dvě možnosti, co vozit v kufru – tradiční řešení je rezervní plnohodnotná pneumatika, v některých vozech je tzv. dojezdová pneu a například vozy na CNG, avšak nejen tyto, mají v kufru jen sadu na lepení pneumatik.
Ačkoliv řidiči poctivě mění pneumatiky, na rezervu často zapomínají. Nejsou výjimkou situace, kdy motoristé vozí v kufru prázdnou pneumatiku, někteří mají jinou velikost nebo jiné rozteče šroubů než ostatní ráfky, informuje výrobce pneumatik Continental. Takové pneumatiky jsou jim pak samozřejmě v případě defektu naprosto k ničemu. Pro zodpovědné motoristy je taková lehkomyslnost až neskutečná.
Proto se nabízí několik „zlatých rad“, kterými by se měl motorista řídit, aby neměl v případě defektu problémy: první radou je pravidelně kontrolovat tlak v rezervním kole, druhou ujistit se, že rezerva opravdu sedí rozměrově na vůz, v jehož kufru se nachází. Inu, když se vůz prodává, často se hodí do kufru, co se kde v garáži najde, jen se nezbavovat nové pneumatiky.
Máte rezervu? Nespěchejte
I rezerva musí splňovat předepsanou minimální hloubku dezénu 1,6 mm. A rozhodně neprohloupí ti, kteří s přezouváním mění letní pneu za zimní a naopak i v kufru. Ale pokud není řidič zarputilým příznivcem jednoho modelu, který se v průběhu let nemění (tedy v praxi téměř nereálná situace), měl by v případě, že obuje rezervu s jiným dezénem, jezdit opatrně. Jízdní vlastnosti jsou znatelně horší, třebaže rozměry souhlasí. A i když jsou pneumatiky stejný model, ale odlišně opotřebované, měl by si motorista dávat pozor. Ostatně i zákon dovoluje s takovou kombinací dojet jen někam, kde se dá vše do pořádku, tedy do pneuservisu či domů do garáže.
Správné kolo je ale člověku samo o sobě k ničemu, když nemá nářadí. Také je třeba podívat se, zda je v kufru vše, co řidič potřebuje k výměně pneumatiky. Hever, klíč správné velikosti, trojúhelník a reflexní vesta by neměly chybět. A pak je také potřeba vědět, jak kolo vyměnit.
Kdo má v kufru dojezdové kolo, měl by vědět, že toto kolo je konstruované na co nejmenší rozměr a ne na zátěž běžného provozu. Je třeba s tímto kolem jezdit opatrně a maximálně rychlostí, která je na něm uvedená. „Snad každý z nás někdy viděl auto s dojezdovým kolem obutým a ví, jak to vypadá. Jezdí to ještě hůř,“ říká jeden z řidičů, kteří už si jízdu na tomto kole zkusili.
Jde to i zalepit
„Moderním“ řešením, jak dojet do cíle a nemuset ani umět měnit pneumatiku, je sada na opravu pneumatik. Stojí ani ne tisícovku a zahrnuje kompresor, hadicový adaptér, sadu nářadí pro vyjmutí ventilku a hlavně těsnicí hmotu, která obvykle utěsní i pár milimetrů velké díry. U bezdušových pneumatik lze utěsnit až dvakrát větší díry než u pneumatik s duší. Přes ventilek lze nahustit do pneumatiky speciální tmel, který díru zacelí. S takto opravenou pneumatikou se však doporučuje také jen dojet do cíle cesty a tam pneumatiku vyměnit.
Alternativou k sadě na opravu pneumatik je malá brašnička pro opravu pneumatik, kde jsou alespoň nástroje pro úpravu průrazu před opravou, CO2 bombičky, utěsňovací knoty, flexibilní prodloužení na ventilek, nůž a speciální lepidlo. Lze koupit i čínskou sadu za zhruba stovku, která nemá obvykle ani srozumitelný návod. Nicméně opravit pneu s nimi lze také. Čeští řidiči zatím sady na opravy pneumatik moc nevyužívají, ale třeba u nových aut v Německu je údajně už poměr sad a klasických rezerv 1:1.